This HTML5 document contains 773 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

PrefixNamespace IRI
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
n90http://tg.dbpedia.org/resource/
n66http://dbpedia.org/resource/William_Goodell_(missionary)
n139http://dbpedia.org/resource/Saint_Gevorg_of_Mughni_Church,
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
n43http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ³_handwritten.
n67http://dbpedia.org/resource/Artashat,
n5http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/և_handwritten.
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
n15http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¡_handwritten.
n35http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ»_handwritten.
n138https://web.archive.org/web/20210105130909/https:/armenian-alphabet.com/
dbpedia-thhttp://th.dbpedia.org/resource/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
n58http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ©_handwritten.
n45http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ±_handwritten.
dbpedia-nnhttp://nn.dbpedia.org/resource/
n7http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/օ_handwritten.
n37http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¹_handwritten.
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
n22http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Armenian_letters_cross-stones,_S._Mesrop_Mashtots_church,_Oshakan,_Armenia.
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
n20http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/KB_Western_Armenian.
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n71http://localhost:8890/about/id/entity/http/dbpedia.org/class/yago/
n8http://dbpedia.org/resource/Miniature_(illuminated_manuscript)
n177http://dbpedia.org/resource/Kemah,
n191https://ich.unesco.org/en/RL/
n161http://dbpedia.org/resource/Church_of_Saint_George_(Kldisubani)
n51http://rdf.freebase.com/ns/m.
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
n72http://dbpedia.org/resource/Ra_(disambiguation)
dbphttp://dbpedia.org/property/
n80http://dbpedia.org/resource/Et_(letter)
dbpedia-ishttp://is.dbpedia.org/resource/
n38http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õº_handwritten.
n126http://dbpedia.org/resource/Droid_(typeface)
n61http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¨_handwritten.
n204http://dbpedia.org/resource/Michael_E.
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
n48http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ°_handwritten.
n6http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/ք_handwritten.
n123http://hy.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
n40http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¸_handwritten.
n106https://global.dbpedia.org/id/
n201http://dbpedia.org/resource/Armenian_(Unicode_block)
n198http://dbpedia.org/resource/Piwr_(letter)
n142http://dbpedia.org/resource/O_(disambiguation)
n158http://dbpedia.org/resource/4_(disambiguation)
n147http://dbpedia.org/resource/Armenian_(script)
n145http://dbpedia.org/resource/ISO_15924:
n197http://dbpedia.org/resource/Hand_(writing_style)
n193http://dbpedia.org/resource/James_R.
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
n124http://ia.dbpedia.org/resource/
n21http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Moses_of_Chorene_(manuscript_X-XIth_centuries).
n25http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Armenian_Alphabet_Uppercase_lowercase_and_transcription.
n23http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/KB_Eastern_Armenian.
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
n199http://dbpedia.org/resource/Letter_(alphabet)
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
n155http://dbpedia.org/resource/Birds_Mosaic_(Jerusalem)
n104http://uz.dbpedia.org/resource/
n11https://covidontheweb.inria.fr:4443/about/id/entity/http/dbpedia.org/class/yago/
n149http://dbpedia.org/resource/List_of_International_Organization_for_Standardization_standards,
n165http://dbpedia.org/resource/Pe_(Armenian)
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
n179http://dbpedia.org/resource/3_(disambiguation)
n60http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ§_handwritten.
n180http://dbpedia.org/resource/Ben_(letter)
n76http://dbpedia.org/resource/Emphasis_(typography)
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
n148http://dbpedia.org/resource/Vo_(letter)
n47http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¯_handwritten.
n17http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Ած՟.
n166http://dbpedia.org/resource/Voiced_dental,
n13http://dbpedia.org/resource/Palu,
n30http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/փ_handwritten.
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
n205http://www.Hayadar.com/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
n162http://www.armenianchurchlibrary.
n39http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ·_handwritten.
n178http://sw.cyc.com/concept/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
n62http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¥_handwritten.
n31http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¿_handwritten.
n143http://dbpedia.org/resource/Wiktionary:
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
n102http://tl.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
n189http://dbpedia.org/resource/File:KB_Eastern_Armenian.
n160http://dbpedia.org/resource/Arsen_(company)
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
n26http://dbpedia.org/resource/Ring_(diacritic)
n186http://en.wikipedia.org/wiki/Armenian_alphabet?oldid=1124812080&ns=
n200http://dbpedia.org/resource/T'o_(letter)
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
n73https://www.unicode.org/charts/PDF/U0530.
n208http://dbpedia.org/resource/Kingdom_of_Armenia_(antiquity)
wdrshttp://www.w3.org/2007/05/powder-s#
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-lahttp://la.dbpedia.org/resource/
n49https://covidontheweb.inria.fr:4443/about/id/entity/http/dbpedia.org/resource/
wdhttp://www.wikidata.org/entity/
n63http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¦_handwritten.
n172http://dbpedia.org/resource/Ayb_(letter)
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
n53http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ®_handwritten.
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
n24http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Armenian_Alphabet.
n175https://web.archive.org/web/20130620172600/http:/www.aleksanyants.com/phonetic.
n170http://dbpedia.org/resource/Colon_(punctuation)
n42http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¶_handwritten.
n65http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¤_handwritten.
n34http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¾_handwritten.
n167http://dbpedia.org/resource/Ini_(Armenian_letter)
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
n128http://kn.dbpedia.org/resource/
n56http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¬_handwritten.
n187http://dbpedia.org/resource/Fixed_(typeface)
n32http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/ր_handwritten.
n159http://dbpedia.org/resource/St._Nshan_Monastery_(Bist)
n203http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Armenian_Alphabet_Uppercase_lowercase_and_transcription.svg?width=
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
n100http://dbpedia.org/resource/Se_(letter)
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n12http://dbpedia.org/resource/Wikt:
n184http://dbpedia.org/resource/Help:IPA/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
n192https://xn--y9aaab7h7a3a.
n75http://dbpedia.org/resource/Armn_(script)
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
n135http://dbpedia.org/resource/Semicolon_(punctuation)
n153http://dbpedia.org/resource/Galicia_(Central_Europe)
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dcthttp://purl.org/dc/terms/
n171http://dbpedia.org/resource/Templeton,
n144http://dbpedia.org/resource/Armenian_alphabet#
n169http://am.translit.cc/
n52http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ­_handwritten.
n29http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/ց_handwritten.
n182http://dbpedia.org/resource/File:Moses_of_Chorene_(manuscript_X-XIth_centuries).
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n94http://lt.dbpedia.org/resource/
n41http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õµ_handwritten.
n151http://purl.org/linguistics/gold/
n92http://ky.dbpedia.org/resource/
n64http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ£_handwritten.
n33http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ½_handwritten.
n188http://dbpedia.org/resource/File:Armenian_Alphabet.
n141http://transliteration.eki.ee/pdf/Armenian.
n18http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Ու_handwritten.
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
n54http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ«_handwritten.
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
n95http://lv.dbpedia.org/resource/
n168http://dbpedia.org/resource/Ho_(Armenian)
n156http://dbpedia.org/resource/Syunik_(historical_province)
dbpedia-brhttp://br.dbpedia.org/resource/
n77https://covidontheweb.inria.fr:4443/about/id/entity/http/dbpedia.org/resource/Template:
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
n55http://dbpedia.org/resource/Za_(Armenian_letter)
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
n68http://dbpedia.org/resource/Yech_(letter)
n57http://dbpedia.org/resource/Tyun_(letter)
n196https://armenian-alphabet.com/
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
n183http://dbpedia.org/resource/File:Ած՟.
n173http://dbpedia.org/resource/San_Gregorio_Illuminatore,
n44http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ´_handwritten.
n16http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¢_handwritten.
n36http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ¼_handwritten.
n146http://localhost:8890/about/id/entity/http/dbpedia.org/resource/
n130http://ast.dbpedia.org/resource/
n59http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õª_handwritten.
n74https://www.unicode.org/charts/PDF/UFB00.
n46http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Õ²_handwritten.
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
n82http://dbpedia.org/resource/Independence_Day_(Armenia)
n174http://dbpedia.org/resource/Sylfaen_(typeface)
n4http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/ֆ_handwritten.
n140http://dbpedia.org/resource/Leo_I,
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
n190http://dbpedia.org/resource/File:KB_Western_Armenian.
n69http://dbpedia.org/resource/.
dbpedia-afhttp://af.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
n70http://dbpedia.org/resource/Ben_(disambiguation)
n202http://www.nayiri.com/
n154http://dbpedia.org/resource/Ge'
n79http://dbpedia.org/resource/Ligature_(writing)
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
n107http://ce.dbpedia.org/resource/
Subject Item
dbr:Armenian_alphabet
rdf:type
yago:WikicatKeyboardLayouts yago:Message106598915 yago:Layout105837271 yago:Information106634376 yago:WikicatArtificialScripts yago:Writing106362953 yago:WrittenCommunication106349220 yago:WikicatLanguagesOfArmenia yago:Script107009946 yago:DramaticComposition107007684 yago:Abstraction100002137 yago:Cognition100023271 yago:Communication100033020 yago:PsychologicalFeature100023100 yago:Design105728678 yago:Writing106359877 yago:Structure105726345 yago:Arrangement105726596 yago:Language106282651 yago:Database106637824 yago:List106481320 yago:Alphabet106497459 yago:CharacterSet106488880 yago:WikicatAlphabets yago:Orthography106351202 yago:Script106351613 owl:Thing
rdfs:label
亞美尼亞字母 Alfabeto armenio Alfabeto armênio Armeens alfabet Armenian alphabet Armeniar alfabeto Alfabet armeni Вірменська абетка Arménské písmo アルメニア文字 아르메니아 문자 Alfabeto armeno Alphabet arménien Armena alfabeto Armenisches Alphabet Alfabet Armenia Alfabet ormiański Αρμενικό αλφάβητο Армянский алфавит أبجدية أرمنية
rdfs:comment
El alfabeto armenio es un alfabeto que se utiliza para escribir el idioma armenio desde el año 405 o 406 d. C., cuando lo creó el santo armenio Mesrob Mashtots para traducir la Biblia, desarrollando también la grafía Grabar, base del armenio actual. Se ha pensado que deriva del alfabeto pahlevi, o del siríaco, pero el orden de las letras lo asemeja al griego, ya que se compone de 36 letras, son letras que no parecen a ningunas letras de otros alfabetos, Hasta el siglo XIX, el ha sido la lengua literaria, y desde entonces el alfabeto armenio se usa para escribir los dos dialectos literarios modernos, el oriental y el occidental, que se desarrollaron durante el mismo período. El armenio occidental ha desarrollado cambios en algunas letras (por ejemplo, dar a la letra "p" el sonido "b" y vic O alfabeto armênio (português brasileiro) ou arménio (português europeu) é o alfabeto utilizado por aqueles que falam o armênio, e foi idealizado no ano 405 por Mesrobes Mastósio. O primeiro texto a ser escrito nesse alfabeto foi a bíblia, transcrição essa feita pelo próprio Mesrobes. A forma mais antiga de se escrever o armênio, forma utilizada até o século XI, é conhecida por erkat'agir (letras de ferro), e é com essa forma que os armênios utilizam para escrever o seu idioma. Het Armeense alfabet (Armeens: Հայերենի այբուբեն) werd in 405 ontworpen door de Armeense geleerde en religieuze Mesrop Masjtots. Beide in Armenië gesproken talen (Oost-Armeens en West-Armeens) gebruiken het Armeense alfabet. Het alfabet bestond oorspronkelijk uit 36 letters. De volgorde van de letters had een religieuze symboliek; het Armeense alfabet begon met "Ա" A en eindigde met "Ք" Q, dit verwees naar God (Աստուած) en naar Christus (Քրիստոս). Later werden er de letters "և" (j)ev, "օ" o en "ֆ" f bij toegevoegd. L'alfabeto armeno (in armeno: Հայկական Այբուբեն?, traslitterato: Haykakan aybowben) è utilizzato per scrivere la lingua armena dall'inizio del V secolo. La parola armena per «alfabeto» è այբուբեն, aybowben (IPA [aɪbubɛn] in armeno orientale; [aɪpʰupʰɛn] in armeno occidentale), composto delle sue due prime lettere Ա (ayb) e Բ (ben). Arménské písmo (arménsky Հայոց գրեր – Hayoc' grer) bylo vytvořeno Mesropem Maštocem kolem roku 405, aby bylo možné napsat arménský překlad Bible. Původ písmen není zcela jistý, ale s největší pravděpodobností vycházel z abecedy řecké. Ačkoli oba dnešní dialekty arménštiny, západní i východní, používají stejnou abecedu, výslovnost některých písmen je odlišná. 亞美尼亞字母(亞美尼亞語:Հայոց գրեր,羅馬化:Hayoc' grer或Հայոց այբուբեն,罗马化:Hayoc’ aybowben)是一種字母,從5世紀開始用來書寫亞美尼亞語,当时有36个字母。到19世紀為止,古典亞美尼亞語都是文學語言。19世紀以後,亞美尼亞字母用來書寫兩種現代、文學和口語的方言東亞美尼亞語和西亞美尼亞語。兩者都在同一時期創造出來。 亞美尼亞語中,“字母”稱為 այբուբեն(古典亞美尼亞語和東亞美尼亞語:[ɑjbubɛn]或西亞美尼亞語:[ɑjpʰupʰɛn]),以首兩個字母命名。共38个。 L’alphabet arménien est l’alphabet utilisé pour écrire l’arménien. Armeniar alfabetoa (armenieraz: Հայոց գրեր Hayoc' grer edota Հայոց այբուբեն Hayoc' aybowben) armeniera idazteko alfabeto bat da. 405ean Mesrop Mashtots armeniar hizkuntzalari eta elizgizonak garatu zuen. Jatorrizko alfabetoak 36 hizki zituen, ondoren 2 hizki gehiago gehitu zitzaizkion. Hasiera batean asiriar alfabetoan oinarritu zela uste zen, baina hizkien ordenak greziar alfabetoarena jarraitzen du, 36 hizkiz osatua baitago, horietatik 21 greziar alfabetotik datoz, beste 11 hizkik greziar estiloa dute eta 4 hizki asiriar alfabetotik datoz. L'alfabet armeni és un alfabet utilitzat per escriure en armeni des de l'any 405 o 406, quan el creà el monjo Mesrob Maixtots. Des del segle xix, l'armeni clàssic va ser la llengua literària. Des de llavors, l'alfabet armeni és usat per a escriure els dos dialectes moderns en tots els camps (o sigui, no només literàriament): l'armeni oriental i l'armeni occidental. La paraula armènia per dir "alfabet" és այբուբեն (aibuben), a partir del nom de les dues primeres lletres d'aquest alfabet. Alfabet ormiański – alfabet używany do zapisu języka ormiańskiego. Jego powstanie około 405 roku przypisuje się według podań mnichowi Mesropowi Masztocowi. Wzorował się on głównie na piśmie greckim, a także częściowo na pahlawi. Alfabet składa się oficjalnie z 39 liter. W oryginalnej postaci składał się z 36 liter, ostatnie trzy (օ, ֆ i և) zostały dodane między X a XII wiekiem. Początkowo wielkie litery były używane również do zapisu liczb, poprzez sumowanie ich wartości. アルメニア文字(アルメニアもじ)は、アルメニア語の表記に用いられる文字である。38文字(加えて、合字が2つ)から成り、大文字と小文字がある。書記順序はラテン文字と同じく横書きで、左から右に向けて順次書いていく。 Вірменська абетка (вірм. Հայոց այբուբեն) — звукове письмо, що застосовується для запису вірменської мови. Письмо створене Месропом Маштоцом у 405-406 роках за зразком грецького алфавіту й деяких давніх вірменських систем письма. Доповнене в XII столітті двома буквами (Օ та Ֆ), письмо і сьогодні використовують вірмени. Внаслідок орфографічної реформи 1920-х років було додано нову букву և (великі букви: ԵՎ), яка перед тим була лігатурою ե+ւ. Також з абетки забрали букву Ւ ւ, і створено нову букву ՈՒ ու (яка перед тим була диграфом; буква Ւ ւ стала частиною цієї новоствореної букви). 아르메니아 문자는 아르메니아의 공용어인 아르메니아어에서 사용되는 고유한 문자이다. 공식적으로 아르메니아 문자는 405년경에 성 메스로프 마슈토츠가 창제한 것으로 파악되며, 원래는 36글자였다. 중세 시기에 두 글자 օ (o), ֆ (f)가 새롭게 추가되었다. Армя́нский алфави́т (арм. Հայկական այբուբեն) — звуковое письмо армянского языка, созданное в 405—406 годах учёным и священником Месропом Маштоцем и дополненное в XI веке двумя новыми буквами (Օ и Ֆ). На протяжении более 1600 лет армянский алфавит существует почти без изменений. Das armenische Alphabet (armenisch: Հայոց գրեր Hajoz grer oder Հայոց այբուբեն Hajoz ajbuben) ist die Schrift, mit der die armenische Sprache geschrieben wird. La armena alfabeto estas uzata por skribi la armenan lingvon ekde la jaro 405 aŭ 406 p.K. kreita de la armena sanktulo Mesrop Maŝtoc por traduki la Biblion. oni pensas ke la alfabeto venas de la pahleva lingvo (malnova irana lingvo) aŭ de la siria, sed la vortordo tre similas al la greka lingvo. Ĝi konsistas el 36 literoj, du el ili estis aldonataj dum la ekzistado de la Kilikio. Ĝis la 19-a jarcento la klasika armena (grabaro) estis la literatura lingvo kaj de tiam ĝi estis uzita por verki en la du modernaj literaturaj dialektoj de la lingvo, orienta kaj okcidenta armenaj, kiuj disvolviĝis dum la sama epoko sed en diversaj regionoj kie ili troviĝis disigitaj en du grandaj imperioj, la Otomana kaj la Persa kaj poste la Rusa. Sovetaj reformoj de la alfabeto kondukis al la kreado de unu 39-a الأبجدية الأرمنية (أرمنية: Հայկական Այբուբեն؛ هايرين آيبوبين) هي أبجدية استعملت لكتابة اللغة الأرمنية منذ 405 أو 406م. استمرت كلغة أدبية إلى القرن التاسع عشر، وحاليا تستعمل الأرمنية لكتابة اللهجات الأرمنية . الكلمة الأرمنية المعبرة عن الأبجدية هي այբուբեն آيبوبين، وقد أخذت الاسم محله من الحرفين الأولين لها Ա այբ آيب وԲ բեն بين. Το αρμενικό αλφάβητο (Αρμενικά: Հայոց գրեր Χαγιότς γκρερ ή Հայոց այբուբեն Χαγιότς αϊμπουμπέν) είναι αλφαβητικό σύστημα γραφής που χρησιμοποιείται για τη γραφή της αρμενικής γλώσσας. Αναπτύχθηκε γύρω στο 405 μ.Χ. από τον Μεσρώπ Μαστότς, έναν Αρμένιο γλωσσολόγο και εκκλησιαστικό ηγέτη. Αρχικά είχε 36 γράμματα, αλλά τώρα έχει 38. Η αρμενική λέξη για το "αλφάβητο" είναι այբուբեն αϊμπουμπέν, που ονομάστηκε έτσι από τα δύο πρώτα γράμματα του αρμενικού αλφαβήτου: ⟨Ա⟩ Αρμενικά: այբ άιμπ και ⟨Բ⟩ Αρμενικά: բեն μπεν. Τα αρμενικά γράφονται οριζόντια, από τα αριστερά προς τα δεξιά. The Armenian alphabet (Armenian: Հայոց գրեր, Hayoc’ grer or Հայոց այբուբեն, Hayoc’ aybuben) is an alphabetic writing system used to write Armenian. It was developed around 405 AD by Mesrop Mashtots, an Armenian linguist and ecclesiastical leader. The system originally had 36 letters; eventually, three more were adopted. The alphabet was also in wide use in the Ottoman Empire around the 18th and 19th centuries.
owl:sameAs
n51:011pm dbpedia-es:Alfabeto_armenio dbpedia-fr:Alphabet_arménien dbpedia-ro:Alfabetul_armenesc dbpedia-sh:Armenski_alfabet dbpedia-simple:Armenian_alphabet dbpedia-sk:Arménske_písmo dbpedia-sl:Armenska_abeceda dbpedia-sq:Alfabeti_armen dbpedia-sr:Јерменско_писмо n90:Алифбои_арманӣ dbpedia-nl:Armeens_alfabet n92:Армян_жазуусу dbpedia-la:Alphabetum_Armenium n94:Armėnų_raštas n95:Armēņu_alfabēts dbpedia-mk:Ерменска_азбука dbpedia-ms:Abjad_Armenia dbpedia-nn:Det_armenske_alfabetet dbpedia-no:Det_armenske_alfabetet dbpedia-th:ชุดตัวอักษรอาร์มีเนีย n102:Alpabetong_Armenyo dbpedia-tr:Ermeni_alfabesi n104:Arman_yozuvi dbpedia-vi:Bảng_chữ_cái_Armenia n106:FGEm n107:Эрмалойн_абат dbpedia-ko:아르메니아_문자 dbpedia-hu:Örmény_ábécé dbpedia-da:Armenske_alfabet dbpedia-uk:Вірменська_абетка dbpedia-fi:Armenialaiset_aakkoset dbpedia-ru:Армянский_алфавит dbpedia-et:Armeenia_kiri dbpedia-cs:Arménské_písmo dbpedia-el:Αρμενικό_αλφάβητο dbpedia-eu:Armeniar_alfabeto dbpedia-id:Alfabet_Armenia dbpedia-pt:Alfabeto_armênio dbpedia-fa:الفبای_ارمنی dbpedia-gl:Alfabeto_armenio dbpedia-hr:Armensko_pismo n123:Հայերենի_այբուբեն n124:Alphabeto_armenie dbpedia-is:Armenska_stafrófið dbpedia-ka:სომხური_დამწერლობა n128:ಅರಾಮೇಯಿಕ್_ಲಿಪಿ dbpedia-af:Armeense_alfabet n130:Alfabetu_armeniu dbpedia-az:Erməni_əlifbası dbpedia-be:Армянскі_алфавіт dbpedia-bg:Арменска_азбука dbpedia-br:Lizherenneg_armeniek dbpedia-ca:Alfabet_armeni dbpedia-eo:Armena_alfabeto dbpedia-pl:Alfabet_ormiański dbpedia-it:Alfabeto_armeno yago-res:Armenian_alphabet n178:Mx4rvVi_ZpwpEbGdrcN5Y29ycA dbr:Armenian_alphabet dbpedia-zh:亞美尼亞字母 dbpedia-ar:أبجدية_أرمنية dbpedia-ja:アルメニア文字 wd:Q11932 dbpedia-de:Armenisches_Alphabet
dbp:name
Armenian alphabet
foaf:topic
dbr:Ottoman_Turkish_alphabet n8: dbr:Armeno-Kipchak_language dbr:Hrachia_Acharian dbr:Transliteration n13:_Elazığ dbr:Greek_language dbr:List_of_Armenian_writers dbr:Ethnic_minorities_in_Armenia dbr:List_of_creators_of_writing_systems n26: dbr:Bilabial_ejective_stop dbr:Classical_Armenian_orthography dbr:Goghtn dbr:5th_century dbr:European_ordering_rules dbr:Ludovico_di_Varthema dbr:Armenian_letters dbr:Ու n55: n57: dbr:Urfa dbr:Repatriation_of_Armenians dbr:Constitution_of_the_Ottoman_Empire dbr:Ottoman_Turkish n66: dbr:Naum_Veqilharxhi n67:_Armenia n68: dbr:Armenian_Apostolic_Church dbr:Question_mark n69:հայ n70: dbr:Caucasian_Albania n72: dbr:405 dbr:Amatuni dbr:Latin_script n75: dbr:Gregory_Pakourianos dbr:British_Library dbr:Movses_Khorenatsi dbr:Kütahya dbr:P dbr:Khosrov_IV_of_Armenia n69:am dbr:Sampi dbr:Mush_dialect dbr:Constructed_script dbr:ArmSCII dbr:Armenian_numerals dbr:Shabin–Karahisar_dialect n79: dbr:Bible_translations n80: dbr:Code2000 dbr:1851_in_literature dbr:Truecasing n82: dbr:Georgian_Orthodox_Church dbr:Yazidis_in_Armenia n100: dbr:Armenians_in_Turkey dbr:Early_Cyrillic_alphabet dbr:New_Julfa dbr:Comparison_of_Unicode_encodings dbr:Armeno-Turkish_alphabet dbr:Grigor_Khanjyan dbr:Ġ dbr:Homshetsi_dialect n126: dbr:Armenians_in_France dbr:Mount_Ararat dbr:Erkatagir dbr:Phonemic_orthography n139:_Tbilisi dbr:History_of_the_alphabet dbr:Exclamation_mark dbr:Վ dbr:Kurdish_alphabets n142: dbr:Christoffel_van_Dijck dbr:Ն dbr:Յ dbr:Surb_Karapet_Monastery n144:this dbr:Շ dbr:Չ n145:Armn dbr:Armenian_dram_sign dbr:Cyrillic_script dbr:Armenian_cultural_heritage_in_Turkey dbr:Ռ dbr:Ջ dbr:Urartu dbr:Caucasian_Albanian_script dbr:Ë dbr:Bible_translations_into_Kurdish dbr:Armenian_Alphabet n147: dbr:Armenia dbr:Ancient_Armenia dbr:Ճ n148: dbr:Armenian_orthography_reform dbr:Մ dbr:Armenians dbr:Armenian_language dbr:Ղ dbr:Ձ dbr:Capitalization dbr:Arsacid_dynasty_of_Armenia dbr:Խ dbr:Yerevan_City_Council n149:_8000-9999 dbr:Open-source_Unicode_typefaces dbr:Ծ dbr:Palato-alveolar_ejective_affricate dbr:Հ dbr:Middle_Armenian dbr:Viktor_Ambartsumian dbr:Koriun dbr:Դ dbr:Է n155: dbr:Լ dbr:Ժ dbr:Ivan_Bagramyan dbr:Mesrop_Mashtots dbr:List_of_Armenian_inventors_and_discoverers n156: dbr:Glagolitic_script dbr:Գ dbr:Isaac_of_Armenia dbr:Nagorno-Karabakh dbr:List_of_typefaces_included_with_macOS dbr:Rien_Long dbr:IDN_homograph_attack dbr:Calligraphy dbr:Tnjri n158: dbr:Այբուբեն n159: dbr:O dbr:Noto_fonts n160: dbr:Tiwn dbr:Aleksandr_Garkavets n161: dbr:Greek_alphabet dbr:Vartan_Pasha dbr:Anania_Shirakatsi dbr:Music_of_Armenia dbr:Hunsrik dbr:Armenian_script dbr:List_of_countries_and_dependencies_and_their_capitals_in_native_languages dbr:Language_planning dbr:Turkish_literature dbr:Armavir_Province dbr:Western_Armenian n165: dbr:Tyown dbr:Emblem_of_Yerevan n167: n168: dbr:Georgian_graffiti_of_Nazareth_and_Sinai dbr:Arasan dbr:Georgian_scripts dbr:Bundesdruckerei dbr:Aparan dbr:Languages_of_Armenia dbr:Saint_Mesrop_Mashtots_Church n149:_10000-11999 n171:_Massachusetts dbr:List_of_media_during_the_Turkish_War_of_Independence dbr:Eastern_Armenian dbr:Amaras_Monastery dbr:Classical_Armenian dbr:Ayb_School dbr:S n172: n173:_Livorno dbr:Kurds_in_Armenia n174: dbr:Կ dbr:Kharberd–Yerznka_dialect dbr:Alphabetic_Presentation_Forms dbr:Ց dbr:Ք dbr:Languages_of_the_Soviet_Union wikipedia-en:Armenian_alphabet dbr:Vramshapuh dbr:Culture_of_Artsakh dbr:Ancient_Greek_phonology dbr:Underwood_Typewriter_Company dbr:Oshakan dbr:Sassuntsi-Davit_Tank_Regiment dbr:Wikipedia_logo dbr:Ken dbr:Unicase n179: dbr:Country_code_top-level_domain n180: dbr:XML dbr:Turkish_alphabet dbr:Phoenician_alphabet dbr:Letter_case n187: dbr:Vagharshapat dbr:Armenian_punctuation dbr:Matenadaran dbr:Lomavren_language dbr:Monuments_of_Yerevan dbr:Etchmiadzin_Cathedral dbr:Armeninan_alphabet dbr:Ampersand n193:_Russell dbr:Comma dbr:Hovhannes_Bujicanian dbr:HaMerotz_LaMillion_8 dbr:Outline_of_linguistics dbr:List_of_constructed_scripts dbr:Republic_of_Artsakh dbr:Lower_Bethlehemi_Church dbr:Nicholas_Adontz dbr:Index_of_Armenia-related_articles dbr:Matenadaran_MS_7117 dbr:Ւ dbr:Armenian_Braille dbr:Sasanian_Armenia dbr:Refrontolo dbr:Ivan_Aivazovsky dbr:Ր dbr:Donabed_Lulejian dbr:Ֆ dbr:Օ dbr:՟ dbr:՝ dbr:՛ dbr:՜ dbr:՚ dbr:Armenian_monuments_in_Cyprus dbr:List_of_Intangible_Cultural_Heritage_in_Armenia n198: dbr:Armenian_illuminated_manuscripts n199: n200: dbr:Russian_ruble dbr:Ktsord n201: dbr:Yerkir dbr:Armenian_literature dbr:Mount_Aragats dbr:Iznik_pottery dbr:Voiced_postalveolar_affricate dbr:KOHAR_Symphony_Orchestra_and_Choir dbr:Romanization_of_Armenian dbr:Holy_Translators n204:_Stone dbr:Full_stop dbr:Culture_of_Liberia dbr:Voiced_labiodental_approximant dbr:439 dbr:A dbr:Alphabet dbr:Pluricentric_language dbr:Everson_Mono dbr:List_of_writing_systems dbr:Culture_of_Armenia dbr:Languages_of_the_Ottoman_Empire dbr:History_of_Nagorno-Karabakh dbr:Christchurch_mosque_shootings dbr:Quotation_mark dbr:Kurdish_languages dbr:Latin_alphabet dbr:Armenia–Greece_relations dbr:Armenian dbr:Karabakh_dialect dbr:UTF-8 dbr:Տ n208:
foaf:depiction
n4:svg n5:svg n6:svg n7:svg n15:svg n16:svg n17:svg n18:svg n20:svg n21:jpg n22:jpg n23:svg n24:jpg n25:svg n29:svg n30:svg n31:svg n32:svg n33:svg n34:svg n35:svg n36:svg n37:svg n38:svg n39:svg n40:svg n41:svg n42:svg n43:svg n44:svg n45:svg n46:svg n47:svg n48:svg n52:svg n53:svg n54:svg n56:svg n58:svg n59:svg n60:svg n61:svg n62:svg n63:svg n64:svg n65:svg
wdrs:describedby
n11:Message106598915 n49:Abbreviation n71:Writing106359877 n77:IPAslink n11:Orthography106351202 n146:Novel n71:Language106282651 n11:Database106637824 n49:ASCII n11:Writing106359877 n49:Writing_system n49:System n11:Script106351613
dbp:iso
Armn
dct:subject
dbc:Keyboard_layouts dbc:Armenian_alphabet dbc:4th_century_in_Armenia dbc:Masterpieces_of_the_Oral_and_Intangible_Heritage_of_Humanity
dbo:wikiPageID
23690734
dbo:wikiPageRevisionID
1124812080
dbo:wikiPageWikiLink
n12:կ dbr:ASCII n12:Խ n12:Կ n12:խ dbr:Cyrillic n12:Օ dbr:Writing_system n12:օ dbr:Close-mid_front_unrounded_vowel dbr:Hyphen dbr:Close-mid_back_rounded_vowel dbr:Թ dbr:Tigranes_VII dbr:Ը dbr:Ե dbr:Voiceless_uvular_fricative dbr:Classical_Armenian dbr:Alphabet dbr:Book_of_Proverbs dbr:Bibliotheque_Nationale_de_France dbr:Character_encoding dbr:Full_stop dbr:Reformed_Armenian_orthography dbr:QWERTY n12:ու n76: dbr:Isaac_of_Armenia dbr:Պ dbr:Ո dbr:Iranian_Armenians dbr:Comma dbr:Վ dbr:Gnosticism dbr:Coptic_alphabet dbr:Vardan_Areveltsi dbr:Romanization_of_Armenian dbr:Armenian_numerals dbr:Տ dbr:Mesrop_Mashtots dbr:Η n135: dbr:Abbreviation n12:Ա n12:ա dbr:Bir_el_Qutt_inscriptions n140:_King_of_Armenia n12:Բ n12:բ n12:ւ dbr:Mid_central_vowel n12:և dbr:Mirian_III_of_Iberia n12:Ւ n12:Զ n143:ս n12:ջ dbr:Kipchak_language n12:ք n12:օր dbr:Karamanli_Turkish n143:Ս n12:յ n12:շ n12:չ n12:Ց n12:ց n12:պատիվ n12:ծ n12:ձ n12:ղ n12:ճ n12:զ n12:ժ n12:ի n12:լ n12:Ջ n12:Ք n12:աղաւնի n12:աւր dbr:Question_mark dbr:Voiced_labial–velar_approximant dbr:Open-mid_front_unrounded_vowel dbr:Open-mid_back_rounded_vowel dbr:Tigranes_the_Great dbr:Voiced_bilabial_plosive dbr:Metrodorus_of_Scepsis dbr:Georgian_alphabet dbr:Voiced_alveolar_and_postalveolar_approximants dbr:Voiced_alveolar_fricative n153: dbr:Voiced_alveolar_affricate dbr:Voiced_labial-velar_approximant n154:ez_script n12:Է dbr:Spelling_reform_of_the_Armenian_language_1922-1924 dbr:Spelling_reform_of_the_Armenian_language_1922–1924 n12:է dbr:Guillemet dbr:Open_back_unrounded_vowel dbr:Movses_of_Khoren dbr:Armenian_genocide dbr:Tilde dbr:Soviet_Armenia dbr:Assyrian_people dbr:Voiceless_bilabial_plosive dbr:Voiced_velar_plosive dbr:Voiceless_alveolar_fricative dbr:Voiceless_alveolar_affricate dbr:Voiced_velar_nasal dbr:Voiced_dental_and_alveolar_plosives dbr:Voiceless_dental_and_alveolar_plosives dbr:Voiceless_postalveolar_fricative dbr:Iran dbr:Voiceless_labiodental_fricative dbr:Armenian_braille dbr:Armenian_calendar dbc:Keyboard_layouts dbr:Voiceless_glottal_fricative dbr:Bardesanes_of_Edessa dbr:Syriac_alphabet dbr:Caucasian_Albanian_alphabet dbr:Voiced_labiodental_fricative dbr:Novel dbr:Voiced_dental_and_alveolar_taps_and_flaps dbr:Quotation_mark n166:_alveolar_and_postalveolar_trills n166:_alveolar_and_postalveolar_lateral_approximants n166:_alveolar_and_postalveolar_nasals dbr:Voiced_bilabial_nasal dbr:Ottoman_Turkish_alphabet dbr:Voiced_uvular_fricative dbc:Armenian_alphabet dbr:Voiced_postalveolar_fricative dbr:Philo_of_Alexandria dbr:Vartan_Pasha dbr:Voiced_postalveolar_affricate dbr:Voiced_palatal_approximant dbr:Hippolytus_of_Rome dbr:Acute_accent dbr:Philostratus n12:ֆ n170: n12:Ֆ dbr:И n177:_Erzincan dbr:Tekor_Basilica dbc:4th_century_in_Armenia dbr:Khachkars dbr:Podolia dbr:Armenian_language dbr:Close_front_unrounded_vowel dbr:Close_back_rounded_vowel dbr:Oshakan dbr:Latin_script dbr:Ϻ dbr:Classical_Armenian_orthography n12:Ճ n12:Յ n12:Շ n12:Չ n12:Լ n12:Ծ n12:Ձ n12:Ղ n12:ecclesiastical n12:Ժ dbr:ArmSCII n12:Ի dbr:Armenian_eternity_sign n182:jpg n183:svg n184:Armenian dbr:Armenian_dram_sign dbr:Pahlavi_scripts n188:jpg n189:svg n190:svg dbr:Sayat-Nova dbr:Akabi_Hikayesi dbr:Bardaisanites dbr:Duzian_family dbr:Kartli dbr:Փ n12:Հ n12:հ n12:Դ n12:դ dbr:Armenian_mythology dbr:Unicode n197: n12:Ն n12:մ n12:ն n12:Մ dbr:Fayyum n12:Գ dbr:Kurdish_language n12:գ dbr:ISO_9985 dbc:Masterpieces_of_the_Oral_and_Intangible_Heritage_of_Humanity dbr:Severus_Alexander dbr:Georgian_script dbr:Typographic_ligature dbr:Exclamation_mark dbr:Sound_shift n12:ր dbr:Aspirated_consonant dbr:Christianization_of_Iberia n12:Ռ n12:Ր n12:ռ dbr:Greek_alphabet dbr:Voiceless_velar_plosive dbr:Windows_9x
dbo:wikiPageExternalLink
n73:pdf n74:pdf n138: n141:pdf n162:com n169: n175:html n191:armenian-letter-art-and-its-cultural-expressions-01513 n192:xn--y9a3aq n196: n202: n205:
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Armenian_alphabet
dbp:sisters
dbr:Latin_script dbr:Greek_alphabet dbr:Georgian_script dbr:Coptic_alphabet
prov:wasDerivedFrom
n186:0
n151:hypernym
dbr:System
dbo:abstract
L’alphabet arménien est l’alphabet utilisé pour écrire l’arménien. Armeniar alfabetoa (armenieraz: Հայոց գրեր Hayoc' grer edota Հայոց այբուբեն Hayoc' aybowben) armeniera idazteko alfabeto bat da. 405ean Mesrop Mashtots armeniar hizkuntzalari eta elizgizonak garatu zuen. Jatorrizko alfabetoak 36 hizki zituen, ondoren 2 hizki gehiago gehitu zitzaizkion. Hasiera batean asiriar alfabetoan oinarritu zela uste zen, baina hizkien ordenak greziar alfabetoarena jarraitzen du, 36 hizkiz osatua baitago, horietatik 21 greziar alfabetotik datoz, beste 11 hizkik greziar estiloa dute eta 4 hizki asiriar alfabetotik datoz. 亞美尼亞字母(亞美尼亞語:Հայոց գրեր,羅馬化:Hayoc' grer或Հայոց այբուբեն,罗马化:Hayoc’ aybowben)是一種字母,從5世紀開始用來書寫亞美尼亞語,当时有36个字母。到19世紀為止,古典亞美尼亞語都是文學語言。19世紀以後,亞美尼亞字母用來書寫兩種現代、文學和口語的方言東亞美尼亞語和西亞美尼亞語。兩者都在同一時期創造出來。 亞美尼亞語中,“字母”稱為 այբուբեն(古典亞美尼亞語和東亞美尼亞語:[ɑjbubɛn]或西亞美尼亞語:[ɑjpʰupʰɛn]),以首兩個字母命名。共38个。 Arménské písmo (arménsky Հայոց գրեր – Hayoc' grer) bylo vytvořeno Mesropem Maštocem kolem roku 405, aby bylo možné napsat arménský překlad Bible. Původ písmen není zcela jistý, ale s největší pravděpodobností vycházel z abecedy řecké. Ačkoli oba dnešní dialekty arménštiny, západní i východní, používají stejnou abecedu, výslovnost některých písmen je odlišná. Během let se změnilo nejen pořadí jednotlivých písmen, ale i jejich počet. Nejvíce nových písmen bylo přijato během středověku, a to kvůli tomu, aby se jimi mohly vyjádřit cizí hlásky. Znaky se používaly i na zápis arménských číslic. Arménským písmem píše, nebo psalo několik dalších jazyků (například kurdština během sovětské éry, nebo lomavrenština). L'alfabeto armeno (in armeno: Հայկական Այբուբեն?, traslitterato: Haykakan aybowben) è utilizzato per scrivere la lingua armena dall'inizio del V secolo. La parola armena per «alfabeto» è այբուբեն, aybowben (IPA [aɪbubɛn] in armeno orientale; [aɪpʰupʰɛn] in armeno occidentale), composto delle sue due prime lettere Ա (ayb) e Բ (ben). Het Armeense alfabet (Armeens: Հայերենի այբուբեն) werd in 405 ontworpen door de Armeense geleerde en religieuze Mesrop Masjtots. Beide in Armenië gesproken talen (Oost-Armeens en West-Armeens) gebruiken het Armeense alfabet. Het alfabet bestond oorspronkelijk uit 36 letters. De volgorde van de letters had een religieuze symboliek; het Armeense alfabet begon met "Ա" A en eindigde met "Ք" Q, dit verwees naar God (Աստուած) en naar Christus (Քրիստոս). Later werden er de letters "և" (j)ev, "օ" o en "ֆ" f bij toegevoegd. O alfabeto armênio (português brasileiro) ou arménio (português europeu) é o alfabeto utilizado por aqueles que falam o armênio, e foi idealizado no ano 405 por Mesrobes Mastósio. O primeiro texto a ser escrito nesse alfabeto foi a bíblia, transcrição essa feita pelo próprio Mesrobes. A forma mais antiga de se escrever o armênio, forma utilizada até o século XI, é conhecida por erkat'agir (letras de ferro), e é com essa forma que os armênios utilizam para escrever o seu idioma. Esse alfabeto possui no total, 38 caracteres distintos, entre consoantes e vogais. E, como nesse alfabeto, cada caráter possui uma única forma de leitura, esse é usado como um grande instrumento de precisão fonética. O armênio possui dois tipos diferentes de dialetos: Ocidental e Oriental. Tanto uma como outra utilizam o mesmo alfabeto, entretanto alguns caracteres possuem nomes e pronúncias diferentes. Por exemplo, a segunda letra do alfabeto do armênio oriental é "ben" e tem som de 'b', enquanto que no armênio ocidental, a segunda letra é "pen" tem o som de 'p'. Algumas letras têm diferentes sons dependendo de onde está localizada na palavra. Por exemplo, a letra vo (ո), tem som de 'v' no início de uma palavra, mas tem som de 'o' quando está no meio. Outra letra com o mesmo comportamento é o hiun (ւ), que tem som de 'h' no início de uma palavra, mas também é combinada com outras letras para formar dígrafos, tendo como exemplo, a união desta letra com a letra vo (ո), formando o dígrafo ու, que tem o som de 'u', exemplo: o nome do país Peru no alfabeto armênio se escreve desta maneira "Պերու". Alfabet ormiański – alfabet używany do zapisu języka ormiańskiego. Jego powstanie około 405 roku przypisuje się według podań mnichowi Mesropowi Masztocowi. Wzorował się on głównie na piśmie greckim, a także częściowo na pahlawi. Alfabet składa się oficjalnie z 39 liter. W oryginalnej postaci składał się z 36 liter, ostatnie trzy (օ, ֆ i և) zostały dodane między X a XII wiekiem. Początkowo wielkie litery były używane również do zapisu liczb, poprzez sumowanie ich wartości. El alfabeto armenio es un alfabeto que se utiliza para escribir el idioma armenio desde el año 405 o 406 d. C., cuando lo creó el santo armenio Mesrob Mashtots para traducir la Biblia, desarrollando también la grafía Grabar, base del armenio actual. Se ha pensado que deriva del alfabeto pahlevi, o del siríaco, pero el orden de las letras lo asemeja al griego, ya que se compone de 36 letras, son letras que no parecen a ningunas letras de otros alfabetos, Hasta el siglo XIX, el ha sido la lengua literaria, y desde entonces el alfabeto armenio se usa para escribir los dos dialectos literarios modernos, el oriental y el occidental, que se desarrollaron durante el mismo período. El armenio occidental ha desarrollado cambios en algunas letras (por ejemplo, dar a la letra "p" el sonido "b" y viceversa) que no se dan en el oriental, por lo que, en algunas letras, ambos escriben igual pero pronuncian diferente. La palabra armenia para "alfabeto" es այբուբեն (CC, armenio oriental: [aɪbubɛn], o armenio occidental: [aɪpʰupʰɛn]), el nombre de las dos primeras letras del alfabeto armenio. Армя́нский алфави́т (арм. Հայկական այբուբեն) — звуковое письмо армянского языка, созданное в 405—406 годах учёным и священником Месропом Маштоцем и дополненное в XI веке двумя новыми буквами (Օ и Ֆ). На протяжении более 1600 лет армянский алфавит существует почти без изменений. Το αρμενικό αλφάβητο (Αρμενικά: Հայոց գրեր Χαγιότς γκρερ ή Հայոց այբուբեն Χαγιότς αϊμπουμπέν) είναι αλφαβητικό σύστημα γραφής που χρησιμοποιείται για τη γραφή της αρμενικής γλώσσας. Αναπτύχθηκε γύρω στο 405 μ.Χ. από τον Μεσρώπ Μαστότς, έναν Αρμένιο γλωσσολόγο και εκκλησιαστικό ηγέτη. Αρχικά είχε 36 γράμματα, αλλά τώρα έχει 38. Η αρμενική λέξη για το "αλφάβητο" είναι այբուբեն αϊμπουμπέν, που ονομάστηκε έτσι από τα δύο πρώτα γράμματα του αρμενικού αλφαβήτου: ⟨Ա⟩ Αρμενικά: այբ άιμπ και ⟨Բ⟩ Αρμενικά: բեն μπεν. Τα αρμενικά γράφονται οριζόντια, από τα αριστερά προς τα δεξιά. الأبجدية الأرمنية (أرمنية: Հայկական Այբուբեն؛ هايرين آيبوبين) هي أبجدية استعملت لكتابة اللغة الأرمنية منذ 405 أو 406م. استمرت كلغة أدبية إلى القرن التاسع عشر، وحاليا تستعمل الأرمنية لكتابة اللهجات الأرمنية . الكلمة الأرمنية المعبرة عن الأبجدية هي այբուբեն آيبوبين، وقد أخذت الاسم محله من الحرفين الأولين لها Ա այբ آيب وԲ բեն بين. The Armenian alphabet (Armenian: Հայոց գրեր, Hayoc’ grer or Հայոց այբուբեն, Hayoc’ aybuben) is an alphabetic writing system used to write Armenian. It was developed around 405 AD by Mesrop Mashtots, an Armenian linguist and ecclesiastical leader. The system originally had 36 letters; eventually, three more were adopted. The alphabet was also in wide use in the Ottoman Empire around the 18th and 19th centuries. The Armenian word for "alphabet" is այբուբեն (aybuben), named after the first two letters of the Armenian alphabet: ⟨Ա⟩ Armenian: այբ ayb and ⟨Բ⟩ Armenian: բեն ben. Armenian is written horizontally, left to right. 아르메니아 문자는 아르메니아의 공용어인 아르메니아어에서 사용되는 고유한 문자이다. 공식적으로 아르메니아 문자는 405년경에 성 메스로프 마슈토츠가 창제한 것으로 파악되며, 원래는 36글자였다. 중세 시기에 두 글자 օ (o), ֆ (f)가 새롭게 추가되었다. Вірменська абетка (вірм. Հայոց այբուբեն) — звукове письмо, що застосовується для запису вірменської мови. Письмо створене Месропом Маштоцом у 405-406 роках за зразком грецького алфавіту й деяких давніх вірменських систем письма. Доповнене в XII столітті двома буквами (Օ та Ֆ), письмо і сьогодні використовують вірмени. Внаслідок орфографічної реформи 1920-х років було додано нову букву և (великі букви: ԵՎ), яка перед тим була лігатурою ե+ւ. Також з абетки забрали букву Ւ ւ, і створено нову букву ՈՒ ու (яка перед тим була диграфом; буква Ւ ւ стала частиною цієї новоствореної букви). Das armenische Alphabet (armenisch: Հայոց գրեր Hajoz grer oder Հայոց այբուբեն Hajoz ajbuben) ist die Schrift, mit der die armenische Sprache geschrieben wird. アルメニア文字(アルメニアもじ)は、アルメニア語の表記に用いられる文字である。38文字(加えて、合字が2つ)から成り、大文字と小文字がある。書記順序はラテン文字と同じく横書きで、左から右に向けて順次書いていく。 La armena alfabeto estas uzata por skribi la armenan lingvon ekde la jaro 405 aŭ 406 p.K. kreita de la armena sanktulo Mesrop Maŝtoc por traduki la Biblion. oni pensas ke la alfabeto venas de la pahleva lingvo (malnova irana lingvo) aŭ de la siria, sed la vortordo tre similas al la greka lingvo. Ĝi konsistas el 36 literoj, du el ili estis aldonataj dum la ekzistado de la Kilikio. Ĝis la 19-a jarcento la klasika armena (grabaro) estis la literatura lingvo kaj de tiam ĝi estis uzita por verki en la du modernaj literaturaj dialektoj de la lingvo, orienta kaj okcidenta armenaj, kiuj disvolviĝis dum la sama epoko sed en diversaj regionoj kie ili troviĝis disigitaj en du grandaj imperioj, la Otomana kaj la Persa kaj poste la Rusa. Sovetaj reformoj de la alfabeto kondukis al la kreado de unu 39-a litero և (majusklo ԵՎ), kiu antaŭe estis dumtempe ligaturo ե+ւ. L'alfabet armeni és un alfabet utilitzat per escriure en armeni des de l'any 405 o 406, quan el creà el monjo Mesrob Maixtots. Des del segle xix, l'armeni clàssic va ser la llengua literària. Des de llavors, l'alfabet armeni és usat per a escriure els dos dialectes moderns en tots els camps (o sigui, no només literàriament): l'armeni oriental i l'armeni occidental. La paraula armènia per dir "alfabet" és այբուբեն (aibuben), a partir del nom de les dues primeres lletres d'aquest alfabet. L'alfabet originalment tenia 36 lletres amb formes majúscules i minúscules. Durant l'edat mitjana se'n van afegir dues més fins a les 38, i amb el començament de l'època soviètica es va fer una reforma ortogràfica que va convertir dos dígrafs en lletres de l'alfabet i va eliminar-ne una d'obsoleta, arribant a les 39. Les lletres de l'alfabet armeni s'escriuren horitzontalment, d'esquerra a dreta.
dbo:thumbnail
n203:300
dbp:date
2021-01-05
dbp:languages
dbr:Armenian_language
dbp:time
AD 405 to present
dbp:type
dbr:Alphabet
dbp:url
n138:
dbp:imagesize
300
dbp:children
dbr:Caucasian_Albanian_alphabet
dbp:fam
Unknown, possibly inspired by Greek
dbp:creator
dbr:Mesrop_Mashtots
dbp:sample
Armenian Alphabet Uppercase lowercase and transcription.svg
dbo:wikiPageLength
46280
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Quote dbt:Reflist dbt:Main dbt:Angle_bracket dbt:Authority_control dbt:Script dbt:Contains_special_characters dbt:Infobox_writing_system dbt:Transl dbt:List_of_writing_systems dbt:Flag dbt:IPA dbt:Alphabet dbt:Ublist dbt:Webarchive dbt:History_of_the_Armenian_language dbt:Infobox_intangible_heritage dbt:Unicode_chart_Alphabetic_Presentation_Forms dbt:Unicode_chart_Armenian dbt:Short_description dbt:Ref dbt:Citation_needed dbt:Note dbt:Smaller dbt:Portal dbt:IPAslink dbt:Audio dbt:Armenia_topics dbt:Intangible_Cultural_Heritage_in_Armenia