. . "\uCD08\uD53C\uB098\uBB34\uC18D(\uD559\uBA85: Zanthoxylum)\uC740 \uC6B4\uD5A5\uACFC\uC5D0 \uC18D\uD558\uB294 \uC2DD\uBB3C \uC18D\uC774\uB2E4. \uC804 \uC138\uACC4\uC801\uC73C\uB85C \uB530\uB73B\uD55C \uC628\uB300 \uBC0F \uC544\uC5F4\uB300 \uC9C0\uC5ED\uC5D0 \uC790\uC0DD\uD55C\uB2E4. \uB099\uC5FD \uBC0F \uC0C1\uB85D\uC218\uC774\uACE0, \uAD00\uBAA9 \uBC0F \uB369\uAD74\uC2DD\uBB3C\uB85C \uC57D 250\uC885\uC744 \uD3EC\uD568\uD558\uACE0 \uC788\uB2E4. \uC6B4\uD5A5\uC544\uACFC\uC5D0 \uC18D\uD558\uB294 \uCD08\uD53C\uB098\uBB34\uC871\uC758 \uBAA8\uC2DD\uC18D\uC774\uB2E4. \uC77C\uBD80 \uC885\uC740 \uC18D\uBA85\uC774 \uC554\uC2DC\uD558\uB294 \uAC83\uCC98\uB7FC \uB178\uB780\uC0C9 \uC2EC\uC7AC\uB97C \uAC00\uC9C0\uACE0 \uC788\uB2E4."@ko . . "About 250, see text"@en . . "Zanthoxylum (dal greco \u03BE\u03B1\u03BD\u03B8\u1F78\u03BD \u03BE\u03CD\u03BB\u03BF\u03BD, cio\u00E8 legno giallo) \u00E8 un genere di piante della famiglia delle Rutaceae che comprende quasi 250 specie di alberi (sia caduci che sempreverdi) e arbusti nativi di aree temperate e subtropicali. Dai frutti di molte specie si ricava la spezia chiamata pepe di Sichuan."@it . "\u017Dlutod\u0159ev (Zanthoxylum) je rod rostlin pat\u0159\u00EDc\u00ED do \u010Deledi routovit\u00E9 (Rutaceae). zahrnuje asi 250 druh\u016F. Jsou to opadav\u00E9 \u010Di st\u00E1lezelen\u00E9 ke\u0159e, stromy a pop\u00EDnav\u00E9 rostliny se zpe\u0159en\u00FDmi \u010Di troj\u010Detn\u00FDmi listy, roz\u0161\u00ED\u0159en\u00E9 v tropech, subtropech a tepl\u00FDch temper\u00E1tn\u00EDch oblastech cel\u00E9ho sv\u011Bta. N\u00E1zev odkazuje ke \u017Elut\u00E9mu j\u00E1drov\u00E9mu d\u0159evu n\u011Bkter\u00FDch druh\u016F."@cs . . . . . . . . . . . "\u82B1\u6912\uFF0C\u53C8\u79F0\u79E6\u6912\u3001\u8700\u6912\uFF08\u672C\u8349\u7ECF\uFF09\u3001\u5DDD\u6912\u6216\u5C71\u6912\uFF0C\u6307\u7684\u662F\u82B8\u9999\u79D1\u82B1\u6912\u5C5E\uFF08\u5B66\u540D\uFF1AZanthoxylum\uFF09\u7684\u704C\u6728\u6216\u4E54\u6728\u4EE5\u53CA\u5176\u679C\u5B9E\u3002\u6912\u59CB\u8F09\u65BC\u300A\u8A69\u7D93\u300B\uFF0C\u300A\u723E\u96C5\u300B\u91CB\u6728\uFF1A\u300C\u6A93\uFF0C\u5927\u6912\u3002\u90ED\u749E\u8A3B\uFF1A\u4ECA\u6912\u6A39\u53E2\u751F\u5BE6\u5927\u8005\u540D\u7232\u6A93\u3002\u300D\u300A\u795E\u519C\u672C\u8349\u7ECF\u300B\u4E2D\u8BB0\u8F7D\uFF1A\u300C\u8700\u83FD\uFF0C\u5473\u8F9B\uFF0C\u6EAB\u3002\u4E3B\u90AA\u6C23\u3001\u54B3\u9006\uFF0C\u6EAB\u4E2D\uFF0C\u9010\u9AA8\u7BC0\uFF0C\u76AE\u819A\u6B7B\u808C\uFF0C\u5BD2\u6FD5\u75F9\u75DB\uFF0C\u4E0B\u6C23\u3002\u4E45\u670D\u4E4B\uFF0C\u982D\u4E0D\u767D\u3001\u8F15\u8EAB\u3001\u589E\u5E74\uFF0C\u751F\u5DDD\u7A40\u3002\u300A\u540D\u91AB\u300B\u66F0\uFF1A\u4E00\u540D\u5DF4\u6912\uFF0C\u4E00\u540D\u84CE\u85D9\u3002\u751F\u6B66\u90FD\u53CA\u5DF4\u90E1\u3002\u516B\u6708\u63A1\u5BE6\uFF0C\u9670\u4E7E\u3002\u6848\uFF1A\u300A\u8303\u5B50\u8A08\u7136\u300B\u4E91\uFF1A\u8700\u6912\uFF0C\u51FA\u6B66\u90FD\u3002\u8D64\u8272\u8005\uFF0C\u5584\u3002\u9678\u74A3\u4E91\uFF1A\u8700\u4EBA\u4F5C\u837C\uFF0C\u53C8\u898B\u79E6\u6912\uFF0C\u5373\u300A\u723E\u96C5\u300B\u838D\u3002\u9676\u5F18\u666F\u96F2\uFF1A\u4FD7\u547C\u70BA\u6A1B\u3002\u300D \u82B1\u6912\u5F62\u72B6\u7403\u5F62\uFF0C\u6912\u76AE\u5916\u8868\u7EA2\u696C\u8272\uFF0C\u66EC\u4E7E\u5F8C\u5448\u9ED1\u8272\u3002\u6709\u9F9C\u88C2\u7EB9\uFF0C\u9876\u7AEF\u5F00\u88C2\u3002\u5185\u542B\u79CD\u5B50\u4E00\u7C92\uFF0C\u5706\u5F62\uFF0C\u6709\u5149\u6CFD\u3002\u82B1\u6912\u542B\u6709\u6AB8\u6AAC\u70EF\u3001\u9999\u8449\u9187\u3001\u3001\u3001\u3001\u9999\u8349\u9187\u7B49\u7B49\u6325\u53D1\u6027\u7269\u8D28\u3002\u5177\u6709\u72EC\u7279\u6D53\u70C8\u9999\u6C14\u3002 \u82B1\u6912\u6309\u5927\u5C0F\u5206\u4E3A\u5927\u6912\uFF0C\uFF08\u5927\u6912\u53C8\u79F0\u5927\u7EA2\u888D\u3001\u72EE\u5B50\u5934\uFF09\uFF0C\u5176\u679C\u7C92\u5927\uFF0C\u8272\u8273\u7EA2\u6216\u7D2B\u7EA2\uFF0C\u5185\u76AE\u5448\u6DE1\u9EC4\u8272\u3002\u5C0F\u6912\uFF08\u5C0F\u6912\u53C8\u79F0\u5C0F\u9EC4\u91D1\uFF0C\u8272\u7EA2\uFF0C\u7C92\u5C0F\uFF0C\u5473\u9EBB\uFF0C\u9999\u5473\u6B21\u4E8E\u5927\u6912\u3002\uFF09\uFF0C\u6309\u91C7\u6536\u5B63\u8282\u53C8\u5206\u4E3A\u79CB\u6912\u548C\u4F0F\u6912\u3002 \u82B1\u6912\u5C5E\u5C5E\u540DZanthoxylum\u7531\u5E0C\u814A\u8BEDxanthos\uFF08\u9EC4\u8272\uFF09\u548Cxylon\uFF08\u6728\uFF09\u5408\u6210\uFF0C\u6307\u672C\u5C5E\u690D\u7269\u6728\u6750\u9EC4\u8272\u3002"@zh . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0426\u0430\u043D\u0442\u043E\u043A\u0441\u0438\u043B (\u043B\u0430\u0442. Zanthoxylum), \u0430\u0431\u043E \u0417\u0430\u043D\u0442\u043E\u043A\u0441\u0438\u043B\u0443\u043C\u041D\u0435\u0432\u0456\u0434\u043E\u043C\u0430 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430 \u2014 \u0440\u0456\u0434, \u0449\u043E \u043D\u0430\u043B\u0456\u0447\u0443\u0454 \u0431\u043B\u0438\u0437\u044C\u043A\u043E 250 \u0432\u0438\u0434\u0456\u0432 \u043B\u0438\u0441\u0442\u044F\u043D\u0438\u0445 \u0442\u0430 \u0432\u0456\u0447\u043D\u043E\u0437\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u0445 \u0434\u0435\u0440\u0435\u0432, \u0447\u0430\u0433\u0430\u0440\u043D\u0438\u043A\u0456\u0432 \u0442\u0430 \u043B\u0456\u0430\u043D \u0440\u043E\u0434\u0438\u043D\u0438 \u0420\u0443\u0442\u043E\u0432\u0438\u0445 \u043A\u043E\u0442\u0440\u0456 \u0437\u0440\u043E\u0441\u0442\u0430\u044E\u0442\u044C \u0442\u0435\u043F\u043B\u0438\u0445 \u043F\u043E\u043C\u0456\u0440\u043D\u0438\u0445 \u0442\u0430 \u0441\u0443\u0431\u0442\u0440\u043E\u043F\u0456\u0447\u043D\u0438\u0445 \u0440\u0430\u0439\u043E\u043D\u0456\u0432 \u0443 \u0432\u0441\u044C\u043E\u043C\u0443 \u0441\u0432\u0456\u0442\u0456."@uk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Peppartr\u00E4dssl\u00E4ktet"@sv . . "Zanthoxylum kauaense"@en . . . . . . . . . "\u0417\u0430\u043D\u0442\u043E\u043A\u0441\u0438\u043B\u0443\u043C, \u0438\u043B\u0438 \u0416\u0451\u043B\u0442\u043E\u0434\u0440\u0435\u0432\u0435\u0441\u043D\u0438\u043A (\u043B\u0430\u0442. Zanthoxylum) \u2014 \u0440\u043E\u0434 \u0434\u0435\u0440\u0435\u0432\u044F\u043D\u0438\u0441\u0442\u044B\u0445 \u0440\u0430\u0441\u0442\u0435\u043D\u0438\u0439 \u0441\u0435\u043C\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u0430 \u0420\u0443\u0442\u043E\u0432\u044B\u0435 (Rutaceae)."@ru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Ochroxylum (Schreb.)"@en . . . . . . . . . . "Zanthoxylum is een geslacht uit de wijnruitfamilie (Rutaceae). Het geslacht telt ongeveer tweehonderdvijftig soorten groenblijvende en bladverliezende bomen en struiken die voorkomen in de warmgematigde en subtropische delen van de wereld. Van sommige soorten worden van de gedroogde schillen van de vruchtjes de Szechuanpepers samengesteld."@nl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Zanthoxylum"@it . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u017B\u00F3\u0142todrzew (Zanthoxylum L.) \u2013 rodzaj ro\u015Blin z rodziny rutowatych. Obejmuje 227 gatunk\u00F3w. Wyst\u0119puj\u0105 one w strefie mi\u0119dzyzwrotnikowej i umiarkowanej p\u00F3\u0142kuli p\u00F3\u0142nocnej \u2013 we wschodniej i po\u0142udniowej Ameryce P\u00F3\u0142nocnej, w p\u00F3\u0142nocnej i \u015Brodkowej Ameryce Po\u0142udniowej, w Afryce Subsaharyjskiej i na Madagaskarze, w Azji Po\u0142udniowej i Po\u0142udniowo-Wschodniej od Pakistanu po Japoni\u0119, na Nowej Gwinei i w Australii. Ro\u015Bliny te wyst\u0119puj\u0105 g\u0142\u00F3wnie w r\u00F3\u017Cnych lasach tropikalnych, subtropikalnych i umiarkowanych, ale niekt\u00F3re gatunki wyst\u0119puj\u0105 tak\u017Ce w kserofitycznych formacjach zaro\u015Blowych. Z. flavum oraz dostarczaj\u0105 cenionego drewna. Niekt\u00F3re gatunki wykorzystywane s\u0105 jako lecznicze, zw\u0142aszcza (nasiona u\u017Cywane s\u0105 jako \u015Brodek moczop\u0119dny w Chinach), , i . Jako przypraw\u0119 w Japonii (jedn\u0105 z nielicznych tam u\u017Cywanych) wykorzystuje si\u0119 owoce , w tym samym celu wykorzystywany jest w Chinach tak\u017Ce (przyprawa z niego uzyskiwana zwana jest pieprzem syczua\u0144skim). Tak\u017Ce li\u015Bcie Z. piperitum po ususzeniu i zmieleniu stosowane s\u0105 jako przyprawa sansho o \u0142agodniejszym smaku od owoc\u00F3w, o nieco cytrusowym aromacie."@pl . . . . . . . . . . . . . "Duncania (Rchb.)"@en . . . . . "Zanthoxylum (dal greco \u03BE\u03B1\u03BD\u03B8\u1F78\u03BD \u03BE\u03CD\u03BB\u03BF\u03BD, cio\u00E8 legno giallo) \u00E8 un genere di piante della famiglia delle Rutaceae che comprende quasi 250 specie di alberi (sia caduci che sempreverdi) e arbusti nativi di aree temperate e subtropicali. Dai frutti di molte specie si ricava la spezia chiamata pepe di Sichuan."@it . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Dipetalum (Dalzell)"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Cranzia (Schreb.)"@en . . . . . "Zanthoxylum L. (do grego \u03BE\u03B1\u03BD\u03B8\u1F78\u03BD \u03BE\u03CD\u03BB\u03BF\u03BD, \"madeira amarela\") \u00E9 um g\u00E9nero bot\u00E2nico pertencente \u00E0 fam\u00EDlia Rutaceae. Este g\u00E9nero cont\u00E9m cerca de 250 esp\u00E9cies de \u00E1rvores e arbustos, nativas de zonas temperadas e subtropicais de todo o planeta. O fruto de algumas esp\u00E9cies s\u00E3o utilizados para preparar especiarias."@pt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Zanthoxylum"@de . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Blackburnia (J.R.Forst. & G.Forst.)"@en . . . . . . . . . . . . . . "Zanthoxylum ist eine Pflanzengattung aus der Familie der Rautengew\u00E4chse (Rutaceae). Die direkte \u00DCbersetzung von Zanthoxylum ist \u201EGelbholz\u201C, griechisch xanthos \u03BE\u03B1\u03BD\u03B8\u03CC\u03C2 \u201Agelb\u2018 und xylon \u03BE\u03CD\u03BB\u03BF\u03BD \u201AHolz\u2018, aber mehrere Pflanzenarten unterschiedlicher Gattungen werden so genannt, er beschreibt eines der charakteristischen Merkmale, die Farbe des Holzes und dass einige Arten zum Gelbf\u00E4rben verwendet wurden. Wesentlich mehr Arten werden Szechuanpfeffer genannt, sie liefern scharf schmeckende Gew\u00FCrze, die nicht mit dem echten Pfeffer (Piper nigrum) verwandt sind, sondern mit den Zitruspflanzen (Citrus). Der Name Szechuanpfeffer leitet sich von der zentralchinesischen Provinz Sichuan ab, dort sind einige der Arten heimisch und werden in der K\u00FCche verwendet; wie beim Namen der Provinz sind verschiedene Schreibweisen wie Sichuan-, Sechuan- oder Szetschuanpfeffer gebr\u00E4uchlich."@de . . . . . . . . . . . . . . . . . "Zanthoxylum (incloent el g\u00E8nere Fagara) \u00E9s un g\u00E8nere de plantes rut\u00E0cies amb unes 250 esp\u00E8cies. S\u00F3n plantes natives de les zones subtropicals i temperada c\u00E0lida del m\u00F3n diverses de les esp\u00E8cies tenen el cor de la fusta de color groc, cosa a la qual fa al\u00B7lusi\u00F3 el nom del g\u00E8nere que prov\u00E9 del grec ( \"zantho\" = groc i \"xylum\" = fusta). El fruit de diverses esp\u00E8cies es fa servir per a fer una esp\u00E8cia. Tamb\u00E9 se'n fan bonsais. Hist\u00F2ricament la seva escor\u00E7a s'ha usat contra els mals de queixals, els c\u00F2lics i el reumatisme."@ca . . . . . "\u017B\u00F3\u0142todrzew (Zanthoxylum L.) \u2013 rodzaj ro\u015Blin z rodziny rutowatych. Obejmuje 227 gatunk\u00F3w. Wyst\u0119puj\u0105 one w strefie mi\u0119dzyzwrotnikowej i umiarkowanej p\u00F3\u0142kuli p\u00F3\u0142nocnej \u2013 we wschodniej i po\u0142udniowej Ameryce P\u00F3\u0142nocnej, w p\u00F3\u0142nocnej i \u015Brodkowej Ameryce Po\u0142udniowej, w Afryce Subsaharyjskiej i na Madagaskarze, w Azji Po\u0142udniowej i Po\u0142udniowo-Wschodniej od Pakistanu po Japoni\u0119, na Nowej Gwinei i w Australii. Ro\u015Bliny te wyst\u0119puj\u0105 g\u0142\u00F3wnie w r\u00F3\u017Cnych lasach tropikalnych, subtropikalnych i umiarkowanych, ale niekt\u00F3re gatunki wyst\u0119puj\u0105 tak\u017Ce w kserofitycznych formacjach zaro\u015Blowych."@pl . . . . . "Langsdorfia (Leandro)"@en . . . "Zanthoxylum (del idioma griego \u03BE\u03B1\u03BD\u03B8\u1F78\u03BD \u03BE\u03CD\u03BB\u03BF\u03BD, \"madera amarilla\") es un g\u00E9nero de cerca de 250 especies de \u00E1rboles y arbustos deciduos y siempreverdes en la familia Rutaceae, nativa de \u00E1reas subtropicales a templadas subtropicales. El fruto de varias especies se usa para hacer la especia pimienta de Sichuan."@es . . . . . . "Zanthoxylum"@ca . . . . . . . . . . . . . . "Zanthoxylum is a genus of about 250 species of deciduous and evergreen trees, shrubs and climbers in the family Rutaceae that are native to warm temperate and subtropical areas worldwide. It is the type genus of the tribe Zanthoxyleae in the subfamily Rutoideae. Several of the species have yellow heartwood, to which their generic name alludes."@en . . . . . "Lacaris (Buch.-Ham. ex Pfeiff.)"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Fagaras (Burm. ex Kuntze)"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Tipalia (Dennst.)"@en . . . . . . . . . . "Zanthoxylum (du grec \u03BE\u03B1\u03BD\u03B8\u1F78\u03BD \u03BE\u03CD\u03BB\u03BF\u03BD, \u00AB Bois jaune \u00BB) est un genre qui comporte environ 250 esp\u00E8ces d'arbres et d'arbustes persistants ou caducs, dans la famille des Rutac\u00E9es, originaire des r\u00E9gions tropicales, subtropicales et temp\u00E9r\u00E9es du monde. Le fruit, les feuilles, les fleurs et parfois l'\u00E9corce de plusieurs esp\u00E8ces est utilis\u00E9 comme \u00E9pice (cf. poivre du Sichuan), mais l'\u00E9corce est le plus souvent toxique (voir Rutac\u00E9es)."@fr . . "\u0627\u0644\u0641\u0627\u063A\u0631\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u062F\u0650\u064A\u0652\u0634 (\u0627\u0644\u0627\u0633\u0645 \u0627\u0644\u0639\u0644\u0645\u064A: Zanthoxylum) \u0647\u064A \u062C\u0646\u0633 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0646\u0628\u0627\u062A\u0627\u062A \u064A\u062A\u0628\u0639 \u0641\u0635\u064A\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0633\u0630\u0627\u0628\u064A\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0631\u062A\u0628\u0629 \u0627\u0644\u0635\u0627\u0628\u0648\u0646\u064A\u0627\u062A. \u0623\u0632\u0647\u0627\u0631\u0647\u0627 \u062B\u0646\u0627\u0626\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0633\u0643\u0646 \u0639\u0637\u0631\u0629 \u0648\u062A\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u062A\u0631\u0643\u064A\u0628 \u062B\u0644\u0627\u062B\u064A\u0629 \u0623\u0648 \u062E\u0645\u0627\u0633\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0628\u062A\u0644\u0627\u062A \u0648\u0627\u0644\u0623\u0633\u062F\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0645\u0628\u0627\u064A\u0636 \u0648\u0627\u0644\u062C\u0631\u0627\u0621. \u0628\u0632\u0648\u0631\u0647\u0627 \u0633\u0648\u062F\u0627\u0621. \u0623\u062E\u0634\u0627\u0628\u0647\u0627 \u0646\u0627\u0639\u0645\u0629 \u0627\u0644\u0631\u0642\u0639\u0629 \u062C\u064A\u062F\u0629 \u0627\u0644\u0635\u0646\u0641 \u0644\u0648\u0646\u0647\u0627 \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0635\u0641\u0627\u0631 \u0627\u0644\u0639\u0627\u0628\u0642. \u062A\u0633\u062A\u0639\u0645\u0644 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0635\u0646\u0627\u0639\u0627\u062A \u0627\u0644\u062F\u0642\u064A\u0642\u0629."@ar . . "Zanthoxylum (du grec \u03BE\u03B1\u03BD\u03B8\u1F78\u03BD \u03BE\u03CD\u03BB\u03BF\u03BD, \u00AB Bois jaune \u00BB) est un genre qui comporte environ 250 esp\u00E8ces d'arbres et d'arbustes persistants ou caducs, dans la famille des Rutac\u00E9es, originaire des r\u00E9gions tropicales, subtropicales et temp\u00E9r\u00E9es du monde. Le fruit, les feuilles, les fleurs et parfois l'\u00E9corce de plusieurs esp\u00E8ces est utilis\u00E9 comme \u00E9pice (cf. poivre du Sichuan), mais l'\u00E9corce est le plus souvent toxique (voir Rutac\u00E9es)."@fr . "Rubentia (Bojer ex Steud.)"@en . "Zanthoxylum americanum"@en . . . . . "Pseudopetalon (Raf.)"@en . "\u0417\u0430\u043D\u0442\u043E\u043A\u0441\u0438\u043B\u0443\u043C"@uk . . . . . . "Zanthoxylum L. (do grego \u03BE\u03B1\u03BD\u03B8\u1F78\u03BD \u03BE\u03CD\u03BB\u03BF\u03BD, \"madeira amarela\") \u00E9 um g\u00E9nero bot\u00E2nico pertencente \u00E0 fam\u00EDlia Rutaceae. Este g\u00E9nero cont\u00E9m cerca de 250 esp\u00E9cies de \u00E1rvores e arbustos, nativas de zonas temperadas e subtropicais de todo o planeta. O fruto de algumas esp\u00E9cies s\u00E3o utilizados para preparar especiarias."@pt . . . "\u017Dlutod\u0159ev"@cs . "Perijea (Tul.)"@en . . . . "\u82B1\u6912"@zh . . . . . . . . . . . . . . . "Xanthoxylum (J.F.Gmel.)"@en . . "Zanthoxylum"@en . . . . . . . "Toddalia (Juss.)"@en . . . . . . . . . . "Zanthoxylum is a genus of about 250 species of deciduous and evergreen trees, shrubs and climbers in the family Rutaceae that are native to warm temperate and subtropical areas worldwide. It is the type genus of the tribe Zanthoxyleae in the subfamily Rutoideae. Several of the species have yellow heartwood, to which their generic name alludes."@en . . . . . . . . "Zanthoxylum (incloent el g\u00E8nere Fagara) \u00E9s un g\u00E8nere de plantes rut\u00E0cies amb unes 250 esp\u00E8cies. S\u00F3n plantes natives de les zones subtropicals i temperada c\u00E0lida del m\u00F3n diverses de les esp\u00E8cies tenen el cor de la fusta de color groc, cosa a la qual fa al\u00B7lusi\u00F3 el nom del g\u00E8nere que prov\u00E9 del grec ( \"zantho\" = groc i \"xylum\" = fusta). El fruit de diverses esp\u00E8cies es fa servir per a fer una esp\u00E8cia. Tamb\u00E9 se'n fan bonsais. Hist\u00F2ricament la seva escor\u00E7a s'ha usat contra els mals de queixals, els c\u00F2lics i el reumatisme."@ca . . . . . . . . "Zanthoxylum ist eine Pflanzengattung aus der Familie der Rautengew\u00E4chse (Rutaceae). Die direkte \u00DCbersetzung von Zanthoxylum ist \u201EGelbholz\u201C, griechisch xanthos \u03BE\u03B1\u03BD\u03B8\u03CC\u03C2 \u201Agelb\u2018 und xylon \u03BE\u03CD\u03BB\u03BF\u03BD \u201AHolz\u2018, aber mehrere Pflanzenarten unterschiedlicher Gattungen werden so genannt, er beschreibt eines der charakteristischen Merkmale, die Farbe des Holzes und dass einige Arten zum Gelbf\u00E4rben verwendet wurden. Wesentlich mehr Arten werden Szechuanpfeffer genannt, sie liefern scharf schmeckende Gew\u00FCrze, die nicht mit dem echten Pfeffer (Piper nigrum) verwandt sind, sondern mit den Zitruspflanzen (Citrus). Der Name Szechuanpfeffer leitet sich von der zentralchinesischen Provinz Sichuan ab, dort sind einige der Arten heimisch und werden in der K\u00FCche verwendet; wie beim Namen der Provinz sind verschiedene S"@de . . . . . . . . . . . . . "1630449"^^ . . . "\u30B5\u30F3\u30B7\u30E7\u30A6\u5C5E\uFF08\u5C71\u6912\u5C5E\u3001\u3055\u3093\u3057\u3087\u3046\u305E\u304F\u3001\u5B66\u540D: Zanthoxylum\uFF09\u306F\u3001\u30DF\u30AB\u30F3\u79D1\u306E\u5C5E\u306E\u4E00\u3064\u3067\u3042\u308B\u3002\u3000\u4E2D\u56FD\u3067\u306F\u82B1\u6912\u5C5E\u3068\u547C\u3076\u3002"@ja . . . . . . . . "Zanthoxylum is een geslacht uit de wijnruitfamilie (Rutaceae). Het geslacht telt ongeveer tweehonderdvijftig soorten groenblijvende en bladverliezende bomen en struiken die voorkomen in de warmgematigde en subtropische delen van de wereld. Van sommige soorten worden van de gedroogde schillen van de vruchtjes de Szechuanpepers samengesteld."@nl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Fagara (L.)"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "1120754371"^^ . . . . "Zanthoxylum"@es . . . . . . "\u0426\u0430\u043D\u0442\u043E\u043A\u0441\u0438\u043B (\u043B\u0430\u0442. Zanthoxylum), \u0430\u0431\u043E \u0417\u0430\u043D\u0442\u043E\u043A\u0441\u0438\u043B\u0443\u043C\u041D\u0435\u0432\u0456\u0434\u043E\u043C\u0430 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430 \u2014 \u0440\u0456\u0434, \u0449\u043E \u043D\u0430\u043B\u0456\u0447\u0443\u0454 \u0431\u043B\u0438\u0437\u044C\u043A\u043E 250 \u0432\u0438\u0434\u0456\u0432 \u043B\u0438\u0441\u0442\u044F\u043D\u0438\u0445 \u0442\u0430 \u0432\u0456\u0447\u043D\u043E\u0437\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u0445 \u0434\u0435\u0440\u0435\u0432, \u0447\u0430\u0433\u0430\u0440\u043D\u0438\u043A\u0456\u0432 \u0442\u0430 \u043B\u0456\u0430\u043D \u0440\u043E\u0434\u0438\u043D\u0438 \u0420\u0443\u0442\u043E\u0432\u0438\u0445 \u043A\u043E\u0442\u0440\u0456 \u0437\u0440\u043E\u0441\u0442\u0430\u044E\u0442\u044C \u0442\u0435\u043F\u043B\u0438\u0445 \u043F\u043E\u043C\u0456\u0440\u043D\u0438\u0445 \u0442\u0430 \u0441\u0443\u0431\u0442\u0440\u043E\u043F\u0456\u0447\u043D\u0438\u0445 \u0440\u0430\u0439\u043E\u043D\u0456\u0432 \u0443 \u0432\u0441\u044C\u043E\u043C\u0443 \u0441\u0432\u0456\u0442\u0456."@uk . . . "Fagara (Duhamel)"@en . . . . "\u82B1\u6912\uFF0C\u53C8\u79F0\u79E6\u6912\u3001\u8700\u6912\uFF08\u672C\u8349\u7ECF\uFF09\u3001\u5DDD\u6912\u6216\u5C71\u6912\uFF0C\u6307\u7684\u662F\u82B8\u9999\u79D1\u82B1\u6912\u5C5E\uFF08\u5B66\u540D\uFF1AZanthoxylum\uFF09\u7684\u704C\u6728\u6216\u4E54\u6728\u4EE5\u53CA\u5176\u679C\u5B9E\u3002\u6912\u59CB\u8F09\u65BC\u300A\u8A69\u7D93\u300B\uFF0C\u300A\u723E\u96C5\u300B\u91CB\u6728\uFF1A\u300C\u6A93\uFF0C\u5927\u6912\u3002\u90ED\u749E\u8A3B\uFF1A\u4ECA\u6912\u6A39\u53E2\u751F\u5BE6\u5927\u8005\u540D\u7232\u6A93\u3002\u300D\u300A\u795E\u519C\u672C\u8349\u7ECF\u300B\u4E2D\u8BB0\u8F7D\uFF1A\u300C\u8700\u83FD\uFF0C\u5473\u8F9B\uFF0C\u6EAB\u3002\u4E3B\u90AA\u6C23\u3001\u54B3\u9006\uFF0C\u6EAB\u4E2D\uFF0C\u9010\u9AA8\u7BC0\uFF0C\u76AE\u819A\u6B7B\u808C\uFF0C\u5BD2\u6FD5\u75F9\u75DB\uFF0C\u4E0B\u6C23\u3002\u4E45\u670D\u4E4B\uFF0C\u982D\u4E0D\u767D\u3001\u8F15\u8EAB\u3001\u589E\u5E74\uFF0C\u751F\u5DDD\u7A40\u3002\u300A\u540D\u91AB\u300B\u66F0\uFF1A\u4E00\u540D\u5DF4\u6912\uFF0C\u4E00\u540D\u84CE\u85D9\u3002\u751F\u6B66\u90FD\u53CA\u5DF4\u90E1\u3002\u516B\u6708\u63A1\u5BE6\uFF0C\u9670\u4E7E\u3002\u6848\uFF1A\u300A\u8303\u5B50\u8A08\u7136\u300B\u4E91\uFF1A\u8700\u6912\uFF0C\u51FA\u6B66\u90FD\u3002\u8D64\u8272\u8005\uFF0C\u5584\u3002\u9678\u74A3\u4E91\uFF1A\u8700\u4EBA\u4F5C\u837C\uFF0C\u53C8\u898B\u79E6\u6912\uFF0C\u5373\u300A\u723E\u96C5\u300B\u838D\u3002\u9676\u5F18\u666F\u96F2\uFF1A\u4FD7\u547C\u70BA\u6A1B\u3002\u300D \u82B1\u6912\u5F62\u72B6\u7403\u5F62\uFF0C\u6912\u76AE\u5916\u8868\u7EA2\u696C\u8272\uFF0C\u66EC\u4E7E\u5F8C\u5448\u9ED1\u8272\u3002\u6709\u9F9C\u88C2\u7EB9\uFF0C\u9876\u7AEF\u5F00\u88C2\u3002\u5185\u542B\u79CD\u5B50\u4E00\u7C92\uFF0C\u5706\u5F62\uFF0C\u6709\u5149\u6CFD\u3002\u82B1\u6912\u542B\u6709\u6AB8\u6AAC\u70EF\u3001\u9999\u8449\u9187\u3001\u3001\u3001\u3001\u9999\u8349\u9187\u7B49\u7B49\u6325\u53D1\u6027\u7269\u8D28\u3002\u5177\u6709\u72EC\u7279\u6D53\u70C8\u9999\u6C14\u3002 \u82B1\u6912\u6309\u5927\u5C0F\u5206\u4E3A\u5927\u6912\uFF0C\uFF08\u5927\u6912\u53C8\u79F0\u5927\u7EA2\u888D\u3001\u72EE\u5B50\u5934\uFF09\uFF0C\u5176\u679C\u7C92\u5927\uFF0C\u8272\u8273\u7EA2\u6216\u7D2B\u7EA2\uFF0C\u5185\u76AE\u5448\u6DE1\u9EC4\u8272\u3002\u5C0F\u6912\uFF08\u5C0F\u6912\u53C8\u79F0\u5C0F\u9EC4\u91D1\uFF0C\u8272\u7EA2\uFF0C\u7C92\u5C0F\uFF0C\u5473\u9EBB\uFF0C\u9999\u5473\u6B21\u4E8E\u5927\u6912\u3002\uFF09\uFF0C\u6309\u91C7\u6536\u5B63\u8282\u53C8\u5206\u4E3A\u79CB\u6912\u548C\u4F0F\u6912\u3002 \u82B1\u6912\u5C5E\u5C5E\u540DZanthoxylum\u7531\u5E0C\u814A\u8BEDxanthos\uFF08\u9EC4\u8272\uFF09\u548Cxylon\uFF08\u6728\uFF09\u5408\u6210\uFF0C\u6307\u672C\u5C5E\u690D\u7269\u6728\u6750\u9EC4\u8272\u3002"@zh . . . . . . "Doratium (Sol. ex J.St.-Hil.)"@en . . . "Zanthoxylum"@en . . . . . . . . . "Curtisia (Schreb.)"@en . . . . . . "Boscia (Thunb.)"@en . . . . . . . "Zanthoxylum"@pt . "\u0627\u0644\u0641\u0627\u063A\u0631\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u062F\u0650\u064A\u0652\u0634 (\u0627\u0644\u0627\u0633\u0645 \u0627\u0644\u0639\u0644\u0645\u064A: Zanthoxylum) \u0647\u064A \u062C\u0646\u0633 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0646\u0628\u0627\u062A\u0627\u062A \u064A\u062A\u0628\u0639 \u0641\u0635\u064A\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0633\u0630\u0627\u0628\u064A\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0631\u062A\u0628\u0629 \u0627\u0644\u0635\u0627\u0628\u0648\u0646\u064A\u0627\u062A. \u0623\u0632\u0647\u0627\u0631\u0647\u0627 \u062B\u0646\u0627\u0626\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0633\u0643\u0646 \u0639\u0637\u0631\u0629 \u0648\u062A\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u062A\u0631\u0643\u064A\u0628 \u062B\u0644\u0627\u062B\u064A\u0629 \u0623\u0648 \u062E\u0645\u0627\u0633\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0628\u062A\u0644\u0627\u062A \u0648\u0627\u0644\u0623\u0633\u062F\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0645\u0628\u0627\u064A\u0636 \u0648\u0627\u0644\u062C\u0631\u0627\u0621. \u0628\u0632\u0648\u0631\u0647\u0627 \u0633\u0648\u062F\u0627\u0621. \u0623\u062E\u0634\u0627\u0628\u0647\u0627 \u0646\u0627\u0639\u0645\u0629 \u0627\u0644\u0631\u0642\u0639\u0629 \u062C\u064A\u062F\u0629 \u0627\u0644\u0635\u0646\u0641 \u0644\u0648\u0646\u0647\u0627 \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0635\u0641\u0627\u0631 \u0627\u0644\u0639\u0627\u0628\u0642. \u062A\u0633\u062A\u0639\u0645\u0644 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0635\u0646\u0627\u0639\u0627\u062A \u0627\u0644\u062F\u0642\u064A\u0642\u0629."@ar . . "Species"@en . . "\u0417\u0430\u043D\u0442\u043E\u043A\u0441\u0438\u043B\u0443\u043C, \u0438\u043B\u0438 \u0416\u0451\u043B\u0442\u043E\u0434\u0440\u0435\u0432\u0435\u0441\u043D\u0438\u043A (\u043B\u0430\u0442. Zanthoxylum) \u2014 \u0440\u043E\u0434 \u0434\u0435\u0440\u0435\u0432\u044F\u043D\u0438\u0441\u0442\u044B\u0445 \u0440\u0430\u0441\u0442\u0435\u043D\u0438\u0439 \u0441\u0435\u043C\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u0430 \u0420\u0443\u0442\u043E\u0432\u044B\u0435 (Rutaceae)."@ru . . . "Peppartr\u00E4dssl\u00E4tet (Zanthoxylum) \u00E4r ett sl\u00E4kte av vinrutev\u00E4xter. Zanthoxylum ing\u00E5r i familjen vinrutev\u00E4xter. I sl\u00E4ktet ing\u00E5r flera v\u00E4xter som anv\u00E4nds till kryddor, till exempel sichuanpeppar, japansk peppar (sansh\u014D) och zanthoxylum schinifolium ."@sv . "Zanthoxylum"@fr . . . . "Zanthoxylum"@nl . . "Lacuris (Buch.-Ham.)"@en . "\u017Dlutod\u0159ev (Zanthoxylum) je rod rostlin pat\u0159\u00EDc\u00ED do \u010Deledi routovit\u00E9 (Rutaceae). zahrnuje asi 250 druh\u016F. Jsou to opadav\u00E9 \u010Di st\u00E1lezelen\u00E9 ke\u0159e, stromy a pop\u00EDnav\u00E9 rostliny se zpe\u0159en\u00FDmi \u010Di troj\u010Detn\u00FDmi listy, roz\u0161\u00ED\u0159en\u00E9 v tropech, subtropech a tepl\u00FDch temper\u00E1tn\u00EDch oblastech cel\u00E9ho sv\u011Bta. N\u00E1zev odkazuje ke \u017Elut\u00E9mu j\u00E1drov\u00E9mu d\u0159evu n\u011Bkter\u00FDch druh\u016F."@cs . . . . . "Mioptrila (Raf.)"@en . . "\uCD08\uD53C\uB098\uBB34\uC18D(\uD559\uBA85: Zanthoxylum)\uC740 \uC6B4\uD5A5\uACFC\uC5D0 \uC18D\uD558\uB294 \uC2DD\uBB3C \uC18D\uC774\uB2E4. \uC804 \uC138\uACC4\uC801\uC73C\uB85C \uB530\uB73B\uD55C \uC628\uB300 \uBC0F \uC544\uC5F4\uB300 \uC9C0\uC5ED\uC5D0 \uC790\uC0DD\uD55C\uB2E4. \uB099\uC5FD \uBC0F \uC0C1\uB85D\uC218\uC774\uACE0, \uAD00\uBAA9 \uBC0F \uB369\uAD74\uC2DD\uBB3C\uB85C \uC57D 250\uC885\uC744 \uD3EC\uD568\uD558\uACE0 \uC788\uB2E4. \uC6B4\uD5A5\uC544\uACFC\uC5D0 \uC18D\uD558\uB294 \uCD08\uD53C\uB098\uBB34\uC871\uC758 \uBAA8\uC2DD\uC18D\uC774\uB2E4. \uC77C\uBD80 \uC885\uC740 \uC18D\uBA85\uC774 \uC554\uC2DC\uD558\uB294 \uAC83\uCC98\uB7FC \uB178\uB780\uC0C9 \uC2EC\uC7AC\uB97C \uAC00\uC9C0\uACE0 \uC788\uB2E4."@ko . "Kampmannia (Raf.)"@en . . . . . . . . . . . . . "\u30B5\u30F3\u30B7\u30E7\u30A6\u5C5E\uFF08\u5C71\u6912\u5C5E\u3001\u3055\u3093\u3057\u3087\u3046\u305E\u304F\u3001\u5B66\u540D: Zanthoxylum\uFF09\u306F\u3001\u30DF\u30AB\u30F3\u79D1\u306E\u5C5E\u306E\u4E00\u3064\u3067\u3042\u308B\u3002\u3000\u4E2D\u56FD\u3067\u306F\u82B1\u6912\u5C5E\u3068\u547C\u3076\u3002"@ja . . . . . . . "Tobinia (Desv.)"@en . . . . . . "Tenorea (Raf.)"@en . . . . . . . . "\u017B\u00F3\u0142todrzew"@pl . . "Pterota (P.Browne)"@en . . . . . "\u0417\u0430\u043D\u0442\u043E\u043A\u0441\u0438\u043B\u0443\u043C"@ru . . . . . . . . . . . . . "Pohlana (Mart. & Nees)"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u30B5\u30F3\u30B7\u30E7\u30A6\u5C5E"@ja . . . . "Zanthoxylum (del idioma griego \u03BE\u03B1\u03BD\u03B8\u1F78\u03BD \u03BE\u03CD\u03BB\u03BF\u03BD, \"madera amarilla\") es un g\u00E9nero de cerca de 250 especies de \u00E1rboles y arbustos deciduos y siempreverdes en la familia Rutaceae, nativa de \u00E1reas subtropicales a templadas subtropicales. El fruto de varias especies se usa para hacer la especia pimienta de Sichuan."@es . "Aubertia (Bory)"@en . . . . . "\u0641\u0627\u063A\u0631\u0629"@ar . . . . . ""@en . "Peppartr\u00E4dssl\u00E4tet (Zanthoxylum) \u00E4r ett sl\u00E4kte av vinrutev\u00E4xter. Zanthoxylum ing\u00E5r i familjen vinrutev\u00E4xter. I sl\u00E4ktet ing\u00E5r flera v\u00E4xter som anv\u00E4nds till kryddor, till exempel sichuanpeppar, japansk peppar (sansh\u014D) och zanthoxylum schinifolium ."@sv . . . . . . . . . . . . "39141"^^ . . "Xanthophyllon (St.-Lag.)"@en . . . . "\uCD08\uD53C\uB098\uBB34\uC18D"@ko . . . . . . . .